Challenge Venice

V neděli 11.7. jsem se postavila na start svého letošního prvního dlouhého triatlonu Challenge Venice (3,8-180-42). Jednalo se svým způsoben o jedinečný závod. Start byl už v 6:30 (nakonec jsme startovali uz 6:26) v Benatkach odkud jsme plavali (rovně) do Mestre, kde se pak odehrával zbytek závodu. Vstávání na závod byla docela síla, budíček na 3:15 jsem teda ani před dlouhým triatlonem ještě neměla :) Od 4hod do 5hod bylo otevřené depo, poté nás převezl autobus do Benátek, kde byl start. Na start to bylo ještě asi 12 minut pěšky, tak jsme měli takový balíček závod + prohlídka ranních Benátek :) Podmínky na závod nebyly špatné, ale ani jednoduché. Teplota 28 stupňů a vítr.

Plavání bylo dost zajímavé, protože vedlo rovně! Žádné okruhy. Startovalo několik kategorií dohromady, což bylo dobré, že jsem se mohla chytnout do háku (vetšinou startují Elite kategorie zvlášť a tak je pro mě plavání ve srovnání s velkým startovním polem "všech AG žen" v malé skupince dobrých plavkyň dost nevýhoda. Často pak plavu sama.) Plavalo se mi dobře, držela jsem se v háku, po dloouhé době jsem cítila zavibrovat hodinky (vybrují po 1km). Co? to mám za sebou teprve první kilometr? Vždyť už plavem strašně dlouho! Pomyslela jsem si. Po chvíli si na kůlu, kolem kterých jsme plavali všimnu cedulky 1km. Nechápu, proč mi to přijde tak dlouhé a nekonečné plavání. Protější břeh je pořád v nedohlednu. Stále se ale držím ve skupince. Konečně se mi celé ironmanské plavání jde dobře a mám sílu až do konce! Když vylézám z vody, zkontroluji čas 1:15! Co je to za blbost! Přece jsem to nemohla plavat tak pomalu. No běžím zmateně do depa a sedám na kolo. Jsem na páté pozici a čeká mě ještě dlouhý den. Po závodech se dozvídám, že plavání bylo opravdu pomalé, byl odliv a tak plavali pomaleji všichni.

Cyklistika je pěkná, rovinatá, ale s hodně technickýma zatáčkama, které ubírají rychlost i sílu. Kolo je také dost ovlivněno větrem. Většinu cyklistiky jedu sama, občas mě někdo předjede, občas předjíždím já. Po hodině a půl se dostávám na 4. pozici, po 2,5 hodinách jdu na třetí místo. Jede se mi celkem fajn, ale vítr už se zajídá. Je vedro a začínám mít trochu strach z běhu. Přijedu do depa, skočím do Salmingů a s očekáváním vybíhám. Běží se mi zvláštně, mám pocit, že klušu tempem 5min/km. Podívám se na hodiky, tempo 4:12 :) super, kéž by to šlo až do konce. Po chvíli zahlédnu druhou závodnici a na 6.km ji předbíhám. Běh vede ve 4,5 okruzích v parku, až na jeden kopec v každém okruhu je rovinatý, ale o to více klikatý. Ani zde vítr na tempu nepřidá a tak je zdánlivě jednoduchý běh v teple docela těžký. 10 km držím tempo 4:15, pak raději zpomalím. Na první závodnici mám daleko a tak se raději soustředím, aby mi nedošlo. Boty od polévání vodou začínají težknout. Posledních asi 9 km už mám nohy dost unavené a opravdu se těším do cíle. Užívám si závod! Není to super, se tak prohánět na závodech, říkám si. Myslím na Pepu a Lucinku, kteří mi drží palce doma. Užívám si diváky...běžím do cíle! 2. místo! Rozhovor, flower ceremony, masáž, slané jidlo!!! Jsem v cíli. Hurá! :)

Díky všem za fandění a podporu na FB. Je to super! Nyní pořádně odpočnu, pak musím potrénovat. Další závod na půlce bude Challenge Prague (30.7.) a poté druhý "vrchol" sezony dlouhý Challenge Regensburg (13.8.)

A ještě pár zajímavostí ze statistiky. Průměrná rychlost na kole 35km/hod. Trať běhu jsem vám vyfotila, ať si uděláte představu, jak byl krásně "klikatý" :) Čas běhu 3:08! :)