Challenge Paguera-Mallorca -TOP 5

V Sobotu 15.10. se konal další závod na středních distancích ze světové série Challenge Family. Na start jsem se postavila jen já (závod jsme zařadili do termínovky na poslední chvíli). Závod to není svým kopcovitým a technickým profilem na kole vůbec jednoduchý, navíc se sešla opravdu kvalitní a početná konkurence. Když jsem viděla startovku, tak jsem ve vysněnou TOP6 přestala věřit.

Po příjezdu do Paguery nás první dva dny přivítalo rozbouřené moře a červená vlajka. Teplota vzduchu byla příjemná 22-25 stupňů. V noci před závodem byla pěkná průtrž mračen a veškeré věci v depu (nejhorší byly běžecké boty) namokly. Moře se na závod naštěstí trochu uklidnilo a když člověk překonal vlny na popřeží už to bylo docela v pohodě.

Plavecká část se mi zadařila, plavalo se mi dobře. Část jsem plavala ve skupince, pak jsem dokonce skupinku táhla. Bohužel jsme ale při návratu k pobřeží trochu zabloudily a nasměrovaly jsme to na špatnou bójku, takže jsme si trochu zaplavaly. Škoda, každá sekunda se v takovém závodě počítá. Na čelní skupinku jsem až takovou ztrátu neměla, což bylo super a závod jsem měla dobře rozjetý. Jenže, nasedla jsem na kolo a nejelo to. Nohy prostě vůbec nechtěly šlapat a celý závod jsem oddřela na Ironmanských wattech! tj. o dost pomaleji, než jsem měla jet (a půlky i bez odpočinku jezdím). Měla jsem ale divně vysoké tepy (vedro?). Asi po deseti kilometrech jsem sjela dvě závodnice, ze zadu se na mě naopak nikdo nedotahoval a tak jsem veděla, že zase tak špatně nejedu. Během následujících 50km jsem předjela další dvě závodnice a k závodnicím na čele jsem se trochu dotahovala. Do depa jsem nakonec dorazila na 7. místě. Bylo jasné, že za mnou jsou vynikající běžkyně, takže klasický scénář běhu se tentokrát asi odehrávat nebude. Běh vedl ve čtyřech okruzích (v každém tři otočky kolem kužele a několik ostrých zatáček) a hned v prvním mě dvě závodnice předběhly. Moc dobře se mi neběželo, bojovala jsem ale co to šlo a nakonec se probojovala na celkové 5. místo (čas běhu 1:25:30)! Paráda! Masakr!

Bylo to fakt těžký závod, profil terénu mi moc nevyhovuje, protože moc netrénuji venku a tak nejsem na takovou cyklistiku zvyklá. O to více se výsledku a porážky tolika kvalitních závodnic moc cením.

Děkuji za fandění a support Pepovi s Lucinkou! Pobyt na Malorce jsme si prodloužili a udělali takovou první podzimní dovolenou. Výlet tedy neměl chybu. Lucinka se na písku, v moři a na průlizkách opravdu vyblbla. A nesmím ani opomenout, že si zde Lucka zaběhla svůj první závod v životě :)