Půlka Challenge Salou

Naší další závodní zastávkou byla půlka Challenge Salou ve Španělsku (cca 100km jižně od Barcelony). Jednoznačně jsme se s Pepou shodli, že to byl moc pěkný závod především svojí destinací. Nádherné prostředí prosluněné pláže, krásná široká promenádá s palmama a fontánama, lidí před sezónovu v letovisku tak akorát, dobře uspořádaný závod. Ubytování kousek od moře/depa/startu/cíle. A na závěř food festival. Zkrátka závodní a dovolenkový ideál :)

Plavání v moři v jednom okruhu bylo tentokrát klidné a bez vln, takže orientace byla mnohem jednodužší než v Rimini. Poprvé jsme zde viděli, že nad každou bojkou byl umístěný velký nafukovací balon, takže opravdu ani ve vlnách nehrozilo, že by se mohly bojky přehlédnout. Následovala lehce zvlněná cyklistika ve čtyřech okruzích a rovinatý také 4 okruhový a dost klikatý běh po promenádě.

Simona:

Tento závod už jsem chtěla samozřejmě zajet bez jakýchkoliv zažívacích problému, abych se konečně i na běhu mohla soustředit na závodění a ne na žaludek. Navíc byl pro mě závod dalším důležitým tréninkem, a to i psychickým :), na dlouhý triatlon. Start jsme měly tentokrát všechny ženy dohromady v 7:05 (Pro i AG kategorie). Plavání mi v klidné vodě sedlo, z vody jsem vylézala asi na 13. místě. Na kole jsem se propracovala na devátou pozici a v teplém počasí jsem se soustředila, abych hlavně pořádně pila. Na běh jsem vyrážela trošku s obavami, jak se mi poběží. Vyběhla jsem tempem 3:56min/km, běželo se mi dobře, ostré zatáčky na běhu, dlažba a písečné cesty nebyly nic moc a tempo mi asi po 10 km kleslo na 3:58. To už jsem se ale propracovala asi na 6. pozici a sbíhala další závodnice. Až do poslední chvíle jsem vlastně ani pořádně neveděla, kolikátá jsem (+- jedno místo). Před sebou jsem měla ještě jednu závodnici, snažila jsem se ji seběhnout, ale nenechala si to líbit a snažila se mi cuknout. Do cíle jsem nakonec doběhla 13 sekund za 3. místem, tedy čtvrtá :). S výsledkem jsem moc spokojená (cíl byl TOP6) a je to motivace do dalších závodů. Ano, samozřejmě mě těch 13 sekund na bronz mrzí, ale myslím, že jsem žádné větší zaváhání při závodě neměla a opět to dokazuje jen fakt, že i při půlce musí člověk makat každou sekundu a to až do cíle!

Nyní mě čeká pár dní tréninku a 11.6. se postavím na start svého letošního prvního dlouhého triatlonu Challenge Venice, který je jeden z mých letošních důležitých závodů!

Pepa:

Výsledek na tomto závodě mě samozřejmě trošku mrzí. Plaveckou část jsem zvládl bez problému a držel jsem se v čelní skupině své AG. Na kole jsem byl stále ve předu, cítil jsem se dobře a na rozdíl od Rimini jsem měl přehled i o ostatních závodnicích a tak jsem hned věděl, že bojuji o umístění na bedně. To se rázem změnilo, když jsem měl na 55. kilometru defekt předního kola! Sice se mi ho podařilo relativně rychle opravit, ale na čelní skupinu už jsem se ani stíhací jizdou nedotáhl. Tato stíhačka mi ubrala dost sil a to jsem pak bohužel pocítil na běhu. Vyběhl jsem svižně tempem 3:48, to mi však po nějak době kleslo a byl jsem rád, že jsem doběhl v tempu 4:01. Závod jsem dokončil na 5. místě v AG (29. celkově). Mým dalším velkým závodem bude MČR v dlouhém triatlonu Moraviaman v sobotu 24.6.