Úspěšná Challenge Almere-Amsterdam
- Sep 12, 2016
- 3 min read
V sobotu 10.9. jsme se postavili na start našeho letošního posledního dlouhého triatlonu Challenge Almere-Amsterdam. Challenge Almere je po IM Hawaii druhý nejstarší triatlon na světě a má zde tedy skutečně tradici.
Počasí na závod vyšlo sice dost teplé (26 stupňů), ale hlavní bylo že nepršelo a nefoukal hurikán. Sice pofukovalo dost, ale na místní podmínky ty byl vítr spíše slabý :) Plavalo se ve dvou okruzích v jezeře Weerwater, cyklistika byla také ve dvou okruzích a závěrečný běh vedl v šesti okruzích kolem jezera.
Simona:
Challenge Almere byl můj letošní třetí vrchol sezóny (po Moraviamanovi a ME v Poznani) a tak jsem zde samozřejmě chtěla podat své aktuální maximum. Bohužel jsem hned po startu propadla dost silné demotivaci závodit. PRO ženy startovaly 2 minuty po mužích (start byl cca 70 metrů od břehu). Do vody nás volali podle startovního čísla. Bohužel startér nějak neřešil, zda jsme všechny stihly doplavat na start a závod odstartoval. Já jsem v tu chvíli ještě vůbec nebyla na lajně a najednou slyším ze člunu, co je vedle mě GO! Nechápala jsem, podívala jsem se na holky na startu, které byly tak 20 metrů předemnou, že najednou vystartovaly...a sakra to už bylo odstartováno?! Bohužel jsem tedy od samého počátku plavala sama. Byla jsem z toho pěkně rozhozená, snažila jsem se nicméně soustředit a už to neřešit (což moc nešlo a drželo mě to ještě několik kilometrů na cyklistice). Plavalo se mi ale dobře, u jedné bójky, která byla proti slunci jsem se vůbec nemohla zorientovat a nevěděla jsem kam plavat, naštěstí mi ze člunů, které byly kolem ukázali směr a já se mohla vydat do závěru prvního kola. Z vody jsem vylézala v šíleném čase 1:06:41 na 10. místě (a bylo mi jasné, že mám na holky předemnou obrovskou ztrátu). Na kole jsem se snažila zachovat klidnou hlavu, jet předepsané watty a dát do cyklistiky maximum. Cyklistika teda nebyla ale vůbec jednoduchá, tak nějak divně foukalo z levého boku, ze předu, z pravého boku, ale skoro vůbec do zad :) Trošku jsem bojovala. Nicméně jsem se posunula na 8. místo, což mě uklidnilo. Cyklistiku jsem absolvovala v čase 5:01 a to v doposud nejvyšších wattech, které jsem zatím jela. V depu jsem předběhla další závodnici. Vydala jsem se na běh, běželo se mi dobře, počáteční tempo 4:16min/km. Cítila jsem se dobře, snažila jsem se soustředit jen na běh a užívat si příjemnou atmosféru závodu. Po několika kilometrech jsem předběhla další závodnici. Po dvou okruzích mi Pepa Rendl hlásí, že ztrácím 3 min na třetí Eriku Csomor! Nemohla jsem tomu uvěřit! :) A tak jsem bežela a beželo se mi stále dobře, ve čtvtém okruhu jsem se dosala na třetí místo a pomalinku, ale jistě jsem se jí vzdalovala :) a dokonce jsem začala na necelou minutu stahovat i druhou závodnici. Poslední tři až 4 kilometry mě začal zlobit žaludek a už i trochu tuhnout nohy. To už jsem ale věděla, že to třetí místo nějak udržím :) Nakonec z toho byl nejrychlejší běžecký čas 3:11. Doběh do cíle s nádhernou atmosférou byl opravdu zážitek...následovalo focení, rozhovor, flower ceremony a samozřejmě objetí s Pepou, který na mě již čekal v cíli!
Pepa:
S plaveckou částí jsem až na menší problém s plaveckou čepkou spokojený. První okruh jsem se držel ve skupině, ve druhém okruhu mě jeden závodník omylem praštil do hlavy a shrnul čepici. Musel jsem se tedy zastavil a nasadit ji. V tu chvíli mi balík trochu cukl a už jsem jej nedotáhl a celý druhý okruh jsem plaval s několika metrovou mezerou na tuto skupinu. Vodu jsem opouštěl v čase 55:16. Cyklistika se zdá být jednoduchá, ale neustálá rovina, kdy člověk nejde ani na chvíli ze sedla byla nakonec dost náročná. Jelo se mi ale dobře, držel jsem si své tempo. Předjel jsem čtyři soupeře, dva předjeli mě. Cyklistiku jsem absolvoval v čase 4:40. Do závěrečného maratonu jsem šel plný očekávání, jak se mi po vleklých problémech s nohou, které se konečně staly minulostí, poběží. Beželo se mi dobře, v předposledním okruhu mě sice přepadla menší krize v podobě žaludečních problémů, ale naštěstí po několika kilometrech zase odezněla a do posledního okruhu už mi bylo o něco lépe. Myslím, že jsem podal na aktuální bežeckou formu své maximum a s časem 3:17 jsem spokojený . S časem 8:57:37 jsem si doběhl pro celkové 15. místo (absolutně i včetně AG kategorií).
Závod v Almere svojí organizací, tratěmi, atmosférou i ubytování v homestay neměl chybu a opravdu jsme si tento prodloužený víkend (nakonec jsme stihli i výlet do Amsterdamu) opravdu moc užili! Nyní nás čeká pár dní odpočinku, pak opět trochu tréninku a 16.10. hurá na půlku do chorvatské Poreče.
Comments