MČR v dlouhém triatlonu (3,8-180-42) Moraviaman - nové foto
- Jun 19, 2016
- 4 min read
V sobotu 18.6. se konalo v Otrokovicích mistrovství České republiky v dlouhém triatlonu Moraviaman. Na start se sešlo necelých 300 závodníků v individuální kategorii a 75 závodníků ve štafetách. Plavání na Štěrkovišti ve třech okruzích, zvlněná cyklistika (832m převýšení) ve čtyřech okruzích na otočky a závěrečný zvlněný maraton také na otočky. Takové byly tratě moravského Ironamana. Počasí bylo docela větrné a chvílemi to pěkně peklo. Záznam ze závodu bude vysílán na čt4 sport (sobota 25.6.).
Simona:
Já jsem odjížděla na závod jako jedna ze tří favoritek, byla jsem samozřejmě pěkně nervózní, veděla jsem však, že jsem do přípravy dala v rámci možností maximum. Cílem tedy bylo jet a běžet dle plánu a s klidnou hlavou. To se mi podařilo a vyplatilo :)
Plavalo se mi dobře, bohužel se konal stejný scénář jako na Czechmanovi a já jsem absolvovala většinu plavání sama. Z vody jsem vylézala v čase 58:09 na třetím místě (s minutovou ztrátou na druhou Lenku Královou a 3,5 minut za první Petrou Krejčovou). Díky rychlému depu jsem nějaké sekundy ze ztráty stáhla a tak jsem byla hned od úvodu cyklistiky v kontaktu s Lenkou. Náš "oční" kontakt trval celé tři kola. Petra jela pěkně a svůj náskok v prvním okruhu navýšila až na cca 5-6minut. To mě vylekalo. Jestli tak bude pokračovat, to už snad ani neseběhnu. Nicméně jsem si jela své tempo, které mi stanovil trenér a nenechala jsem se vyhecovat. Ve druhém kole jsem zjistila, že se již ztráta nenavyšuje, to mě uklidnilo. Ve třetím jsem naopak začla ztrátu stahovat. Čím více kilometrů jsem měla v nohách, tím lépe jsem se cítila :) jelo se mi opravdu parádně. Ve čtvrtém kole jsem cukla Lence, nakonec jsem si udělala náskok cca 45 sekund a ztrátu na Petru jsem stáhla asi na tři minuty. Do depa jsem přijela svěží a plná energie na běh :) vyběhla jsem tempem 4:13. Pěťu jsem začla sbíhat a za otočkou 5,5km jsem ji předběhla. Náskok jsem navyšovala i na Lenku. Půlmaraton jsem měla za cca 1:30,30. Běželo se mi parádně a opravdu jsem si to užívala. Náskok na holky jsem výrazně navyšovala a tak bylo jasné, že pokud se nestane něco vyjímečného, mohlo by to vyjít. Asi na 30. kilometru mi ale už začly tuhnout nohy, navíc promočené boty od polévání vodou v teple pěkně ztěžkly a to nebylo nic příjemného. To jsem měla tempo asi 4:21 min/km. Běželo se mi čím dál hůř a začínal boj s nohama. Zbývalo ale přece "jen" jedno kolo, to už nějak dám. No, bolelo to hodně... už jsem minula otočku na kopci a zbývalo jen 5,5 km do cíle. Už jen stovky metrů, užívám si fandění diváku...jsem v cíli (čas 3:13:40). Celkový čas 9:18:37 a rekord tratě pokořen o 20 minut! Hurá!! Tímto závodem jsem se kvalifikovala na Mistrovství Evropy v dlouhém triatlonu, které se koná v Polské Poznani.
Děkuji všem fanouškům na trati i doma, co mi drželi palce a také děkuji trenérovi Michalovi Urbánkovi, že mě tak dobře připravuje! Poděkování babičkám a dědečkům za hlídání Lucinky a Pepovi za sparinga na dlouhé tréninky a přípravu kola nesmím samozřejmě také opomenout. V neposlední řadě patří poděkování všem mým sponzorům!
Pepa:
Na start závodu jsem se nakonec postavil i já. Noha sice stále zlobila, ale po volnějších dnech, které jsem zařadil po Czechmanovi se zlepšila a tak jsem chtěl Moraviamana zkusit.
Plavání jsem šel dle plánu a z vody jsem vylézal na 9. pozici za 52:11. Cyklistiku jsem jel podle předem stanoveného tempa, tak aby mi zbylo dostatek sil na běh. Jelo se mi dobře, první dva okruhy jsem měl na dohled Honzu Oppolzera (vítěze závodu), který za to ve třetím okruhu pořádně vzal a poodjel. Mírnější tempo na cyklistice se mi vyplatilo, do čtvrtého okruhu mi zbyl dostatek sil a do druhého depa jsem dojel na 8. pozici (4:42:23). Běžecké části jsem se kvůli problémům s nohou docela obával a byl jsem připraven, že kdyby bylo nejhůř, tak závod nedokončím. Začal jsem raději mírnějším tempem než obvykle a doufal, že noha vydrží bez větších problémů až do cíle. Byl jsem si vědom, že mám za sebeou vynikající běžce (Petr Minařík, Ondra Teplý, Honza Šneberger...) a byla jen otázka času, kdy mě předběhnou. V jednu chvíli jsem se ocitl na 6. místě. Ve čtvrtém okruhu však nastala krize, noha se ozvala v plné parádě a jsem jen přemlouval hlavu to nějak doběhnout. Do cíle jsem se dostal na celkovém 8. místě (3. v kategorii) (čas běhu 3:24) v čase 9:01:35. Měl jsem smíšené pocitiy, na jednu stranu jsem byl rád, že jsem závod dokončil, na druhou stranu jsem byl zklamaný, že jsem nemohl zopakovat běžecký výkon jako na posledních ironmanach (3:07-3:12).
A jak dopadla noha po závodě? No dala mi to pěkně sežrat a já se teď pohybuji jen díky berlím. Nyní doufám, že několika denní absolutní volno dá nohu do pořádku a já se budu moci připravit na další naplánované závody. Zda byla absolvovat závod blbost, ukáže až čas... když my sportovci, tak neradi vzdáváme...
Pokud můžeme hodnotit závod jako takový, dáváme mu jedničku s hvězdičkou! Dobrá organizace, příjemné místo nejen pro závodníky, ale i pro fandící rodiny s dětmi. Pěkná voda, kvalitní povrch na cyklistice, zajímavý běh. Hojné občerstvení při závodě a především po závodě! Samotnou kapitolou je přihlašování a jeho platba - nejen, že je možné se na závod přihlásit za rozumnou cenu ještě pár dní před startem (s větším odstupem i s praktickým dárkem), bez problému prodat startovné, ale co víc! pokud se nemůžete závodu zůčastnit organizátor ochotně vrací startovné až do poslední chvíle!!! Což není v dnešní době snad vůbec normální. Je vidět, že je tento závod dělaný pro lidi a nejen jako business.
Další foto ještě budeme průběžně dodávat.
Media:
Comments