Austria Triathlon Podersdorf (3,8-180-42), Simona: 1.místo, Pepa: 6.místo (2.kat)

Tento závod byl zároveň Mistrovstvi Rakouska na Ironman distanci. Byl to náš letošní poslední dlouhý triatlon a tak jsme se sem jeli pořádně zničit :) Když jsme se ráno ve 4:30 probudili, do auta bubnoval déšť. Oba nás přepadla nechuť vůbec vylézt, natož závodit. Uklidnili jsme se tím, že podmínky mají všichni stejné...:)

Plavalo se v Neusiedler See, pro které je typická velmi malá hloubka (průměrná hladina kolísá mezi 0,6 až 0,8 m) a větrné klima (ráj pro kitesurfing a windsurfing). Cyklistika je rovinatá v šesti okruzích (částečně vedená po menších asfaltových silnicích mezi polema) a pokud nefouká vítr, tak slibuje rychlé časy, následoval rovinatý běh ve čtyřech okruzích.

Simona:

Plavecká část mi tentokrát neskutečně rychle utekla a to i přes to, že se mi pocitově úplně nezadařila. Na druhou stranu jsem měla tentokrát dost sil až do konce a v poslední třetině jsem dokonce trochu přidala. Z vody jsem vylézala na 4. místě. V depu jsem si raději nasadila rukávky, aby mi nebyla zima, otřela jsem mokré brýle a vydala se stíhat závodnice přede mnou. Naštěstí už nepršelo. První okruh utekl jak nic, jelo se mi dobře... sil jsem měla na rozdávání. Na konci druhého okruhu jsem předjela jednu závodnici a posunula se na třetí místo. Pohled na watty a třetí pozice mi dodaly další motivaci. Mokré silnice pomalu usychaly. Ve čtvrtém okruhu jsem se posunula na místo druhé. Bylo mi ale jasné, že první závodnice musí mít náskok několika minut a tak jsem zachovala klidnou hlavu a jela si své tempo. Poslední okruh jsem trošku zpomalila, žádná krize na kole ale naštěstí nepřišla a já si jej vlastně docela užila. Z běhu jsem měla trošku obavy, zda mě opět nepotká tour de WC. Trať mi ale vyhovovala, navíc zatažené počasí bylo na běh po odkrytém asfaltu ideální a tak jsem si řekla, že si ten letošní poslední maraton musím užít a ideálně udržet druhé místo (závodnice za mnou je dobrá běžkyně a bylo mi jasné, že mi bude šlapat na paty). Vyběhla jsem tempem 4:20. Běželo se mi dobře, tak jsem nezpomalovala a čekala, kdy mi dojde :) Na první místo jsem na 5. kilometru ztrácela cca 5,5 minuty. Kilometry utíkaly, já jsem stále držela tempo 4:20, první závodnici jsem stahovala, třetí utíkala...na konci druhého okruhu (cca 20. km) jsem se dostala do vedení! Wow, běžím dál a užívám si ovace diváků. Stále se však maximálně koncentruji a držím tempo 4:20. Vše je zatím v pohodě - střeva, nohy...vím, ale, že svalová bolest už asi brzy přijde. A přišla...po 30. kilometru už svaly na nohách opravdu bolely, nožky byly obouchané a já jsem malinko zpomalila. Tempo 4:22...kilometry naštěstí stále utíkaly a já jsem se pomalu ale jistě blížila do cíle...posledních 7. kilometrů už opravdu bolelo...stále jsem zlehka zpomalovala, ale nic strašného...kilometr do cíle...fandící diváci, super atmosféra...při náběhu do cíle vidím čas 9:08...to není možné, mám osobní rekord...9:08:31 (1:03:10-4:56:01-3:05:44). Jsem v cíli! Zde na mě už čeká rozzářený Pepa :). I ten si zde zaběhl svůj osobák.

Pepa:

Plavání se mi zadařilo a z vody jsem vylézal na 6. místě. Cyklistika mi nevyšla úplně podle představ a do druhého depa jsem dojel na 7. místě. Na běh bylo příjemné počasí, naštěstí nepřišla žádná vážná krize a do cíle jsem doběhl na konečném 6. místě (2. v kategorii) v čase 8:42:40, kterým jsem si vylepšil svůj osobní rekord na dlouhý triatlon.